Vymáhání pohledávek

Podání žaloby či jiného návrhu je zpravidla spojeno s povinností žalobce uhradit soudní poplatek v zákonem stanovené výši. V případě neuhrazení stanoveného soudního poplatku bude soudní řízení zastaveno a věc tedy nebude před soudem meritorně projednána.

Tato povinnost se nevztahuje na určité typy řízení jako například řízení, jehož předmětem je vyživovací povinnost rodičů a dětí či řízení o omezení svéprávnosti a další řízení, která jsou zcela osvobozena od soudních poplatků dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (tzv. věcné osvobození). Obdobně zmiňovaný zákon osvobozuje od soudních poplatků také určité osoby, které budou v pozici navrhovatele. Tak tomu je například u navrhovatele, který se domáhá náhrady újmy na zdraví či navrhovatele domáhajícího se ochrany proti domácímu násilí (tzv. osobní osvobození).

V poslední řadě může dojít k osvobození od soudních poplatků na základě zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a to návrh účastníka řízení za splnění dvou podmínek. K osvobození v tomto případě může dojít, odůvodňují-li to majetkové poměry účastníka řízení a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva (tzv. individuální osvobození).

Výše soudního poplatku je stanovena dle přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích označené jako tzv. sazebník poplatků. Právě dle uvedeného sazebníku bude soud postupovat při vyměření soudního poplatku za Vaši žalobu či jiný návrh.

Obecně činí výše soudního poplatku 1000,- Kč, a to za návrh na zahájení občanského řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do 20.000,- Kč. Je-li však předmětem soudního řízení peněžité plnění přesahující hranici 20.000,- Kč, pak činí soudní poplatek právě 5% z předmětné částky (například při vymáhání finanční částky ve výši 100.000,- Kč, bude soudní poplatek činit 5.000,- Kč).

Při podávání žalob se však snažím využívat tzv. návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu, neboť zákon za podání žaloby tímto způsobem stanoví nižší soudní poplatek. Důvodem je určité zjednodušení struktury žaloby, která je podávána elektronicky na předepsaném formuláři. V uvedeném případě je pak soudní poplatek vyměřen ve výši 400,- Kč v případě peněžitého plnění do 10.000,- Kč či ve výši 800,- Kč v případě peněžitého plnění do 20.000,- Kč. Přesahuje-li předmět soudního řízení částku ve výši 20.000,- Kč, pak činí soudní poplatek právě 4% z předmětné částky (při vymáhání finanční částky ve výši 10.000,- Kč právě tímto způsobem, budou soudní poplatek činit pouze 4.000,- Kč).

Častým případem bývá také zahájení soudního řízení, jehož předmětem je nemovitá věc jako například pozemek či stavba. V těchto případech je výše soudního poplatku stanovena na jednotlivou částku 5.000,- Kč.

Výše jsem se snažil zachytit nejběžnější případy, nicméně zákon zná samozřejmě řadu výjimek a specifických případů, ve kterých je výše soudního poplatku stanovena dle jiných pravidel.

Náklady soudního řízení jsou jakékoliv výdaje, které vznikají v souvislosti s konkrétním soudním řízením. Demonstrativní výčet těchto nákladů najdeme v ustanovení § 137 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.

Řadíme mezi ně nejčastěji uhrazený soudní poplatek, hotové výdaje účastníků soudního řízení (např. jízdné, nocležné, stravné atd.), ušlý výdělek účastníků soudního řízení, náklady důkazů nezbytných pro rozhodnutí v soudním řízení (např. na vyhotovení znaleckého posudku), odměna právního zástupce za zastupování v soudním řízení včetně daně z přidané hodnoty.

Nejvýznamnější položkou bývá zpravidla odměna právního zástupce za zastupování, která je pro tyto účely stanovena v souladu s vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů (tzv. advokátní tarif).

Při řešení otázky, kdo bude hradit náklady vzniklé soudním řízení obecně platí tzv. zásada úspěchu ve věci. Dle této zásady platí, že soud přizná právo na náhradu nákladů řízení účastníku, který měl ve věci plný úspěch.

Pokud tedy vymáháte dlužnou částku či řešíte jiný spor a soud Vám dá za pravdu, pak to bude zpravidla protistrana, k jejíž tíži půjdou náklady soudního řízení. Řada osob v důsledku mylného přesvědčení upustí od uplatňování svého práva soudní cestou v obavě, že veškeré výlohy spojené s tímto soudním sporem budou vyšší než samotná dlužná částka. Je však třeba mít na paměti, že zpravidla je to právě neúspěšná strana, která zaplatí veškeré náklady soudního řízení, tedy i náklady spočívající v uhrazeném soudním poplatku z Vaší strany či náklady spočívající v odměně Vašeho právního zástupce.

Zákon podmiňuje přiznání nákladů řízení úspěšnému účastníkovi splněním jeho povinnosti spočívající v zaslání tzv. předžalobní výzvy. Pokud byste tedy byli v soudním řízení jako žalobce plně úspěšní, ale nezaslali jste žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby zmiňovanou předžalobní výzvu, pak Vám soud nemusí náhradu nákladů řízení přiznat.

Mezi náklady řízení řadíme nejčastěji uhrazený soudní poplatek, hotové výdaje účastníků soudního řízení (např. jízdné, nocležné, stravné atd.), ušlý výdělek účastníků soudního řízení, náklady důkazů nezbytných pro rozhodnutí v soudním řízení (např. na vyhotovení znaleckého posudku), odměna právního zástupce za zastupování v soudním řízení včetně daně z přidané hodnoty.

Nejvýznamnější položkou bývá zpravidla odměna právního zástupce za zastupování, která je pro tyto účely stanovena v souladu s vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů (tzv. advokátní tarif).

V praxi může řada věřitelů tvrdě narazit na skutečnost, že s dlužníkem bylo zahájeno insolvenční řízení a oni budou svoji pohledávku uplatňovat žalobou u příslušného soudu. V nejhorším případě to může pro věřitele znamenat, že se jakéhokoliv finanční plnění za dlužníkem již nikdy nedomůžou.

Pokud je totiž s dlužníkem vedeno insolvenční řízení, pak věřitel nemůže podat žalobu k soudu a svoji pohledávku soudně vymáhat. Zahájené insolvenční řízení tedy zpravidla brání uplatňování pohledávek žalobou a jedinou cestou k vymožení pohledávky je právě podání přihlášky do insolvenčního řízení. Každý věřitel však musí být skutečně ostražitý, neboť lhůta pro podání přihlášky do insolvenčního řízení je zpravidla v délce 2 kalendářních měsíců od zveřejnění usnesení soudu, kterým došlo ke zjištění úpadku dlužníka. Pokud by věřitel uvedenou lhůtu zmeškal, pak se již uspokojení své pohledávky zpravidla nedomůže.

Věřitelé musí k podání přihlášky své pohledávky využít předepsaný formulář, který je dostupný na stránkách www.justice.cz v sekci "Formuláře". Uvedený formulář de facto nahrazuje samotnou žalobu a rovněž se jí blíží svými náležitostmi. Věřitel v přihlášce tedy musí zejména identifikovat dlužníka a věřitele, jakož i uplatňovanou pohledávku a důvod jejího vzniku.

Při podání jakékoliv žaloby je tedy vždy nutné provést kontrolu insolvenčního rejstříku a ověřit, zda není s dlužníkem vedeno insolvenční řízení.

Informaci o zahájení insolvenčního řízení s dlužníkem zjistíte jednoduše z tzv. insolvenčního rejstříku dostupného na webových stránkách www.justice.cz.

V tomto insolvenčním rejstříku můžete také sledovat celý průběh insolvenčního řízení s dlužníkem a dostanete se k nejdůležitějším informacím. Zejména tedy bude vědět, kdo byl ustanoven do funkce tzv. insolvenčního správce, kdy bylo zahájeno insolvenční řízení a zda byl u dlužníka zjištěn úpadek, jakož i kdo jsou další dosud přihlášení věřitelé dlužníka. Klíčová však pro Vás bude informace, v jaké lhůtě můžete přihlásit svoji pohledávku za dlužníkem do insolvenčního řízení. Pokud stanovenou lhůtu zmeškáte, pak Vám již nemusí být pohledávka nikdy uhrazena.

Pro usnadnění orientace v insolvenčním rejstříku jen doplním, že tento je členěn na jednotlivé oddíly. Stěžejním je oddíl A označený jako "Řízení do úpadku", oddíl B označený jako "Řízení po úpadku" a v neposlední řadě také oddíl P označený jako "Přihlášky".