Trestní právo

V trestním řízení obecně není obviněný povinen zvolit si obhájce, který by hájil jeho práva a uváděl skutečnosti, které by zeslabovaly vinu obviněného. Výjimkou jsou však případy tzv. nutné obhajoby. V těchto zákonem stanovených případech musí být obviněný právně zastoupen, a to i kdyby sám obviněný obhájce nechtěl.

Případy tzv. nutné obhajoby jsou zákonem stanoveny výslovně, když obviněný je povinen mít obhájce zejména v těchto případech:

a) je-li je vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody či ve výkonu ochranného opatření,
b) je-li jeho svéprávnost omezena,
c) jde-li o řízení proti uprchlému,
d) hrozí-li mu trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje 5 let,
e) jde-li o mladistvého obviněného.

Obviněný má právo si obhájce kdykoliv zvolit, ať už se jedná o případ tzv. nutné obhajoby či nikoliv. Nezvolí-li si však obviněný svého obhájce právě ve výše uvedených případech, pak mu bude ustanoven tzv. ex offo obhájce. Samozřejmě platí pravidlo, že mezi zvoleným a ustanoveným obhájcem by neměl být rozdíl, tedy v obou případech jsou advokáti povinni jednat stejně pečlivě a svědomitě. Praktický problém však osobně spatřuji právě v tom, že ustanovený obhájce je odměňován ze strany státu, když jeho odměna ani zdaleka nedosahuje tzv. smluvní odměny, která je v dnešní době obvyklá při obhajobě v trestním řízení. Proto lze spatřovat u tzv. zvolených obhájců větší iniciativu a hlubší studium případu. To je dáno jednoduše tím, že veškerý vynaložený čas mají ze strany klienta následně uhrazen v rámci sjednané odměny.

Bylo Vám ze strany policejního orgánu doručeno tzv. usnesení o zahájení trestního stíhání, ve kterém je Vám kladeno za vinu spáchání trestného činu? Pak nečekejte a hajte svá práva již v rámci tzv. přípravného řízení, které je vedeno před příslušným policejním orgánem, a to za současného dohledu ze strany státního zastupitelství. V opačném případě je téměř jisté, že o předmětném skutku bude rozhodovat soud, kde již zpravidla budete pod větším tlakem z obavy uložení trestní sankce.

Předmětné usnesení o zahájení trestního stíhání by mělo obsahovat mimo jiné i poučení o tom, že proti němu můžete podat tzv. stížnost, a to ve lhůtě do 3 dnů ode dne doručení tohoto usnesení. Zmiňovanou stížnost můžete podat bez bližšího odůvodnění, když na základě ní bude oprávněnost a zákonnost usnesení o zahájení trestního stíhání přezkoumána státním zastupitelstvím. V praxi však uspěje pouze každá desátá stížnost a lze tedy naopak doporučit její řádné a důkladné odůvodnění. Jen tak můžete zvýšit své šance, že trestní řízení nebude posunuto do své další fáze, kterou je řízení před soudem.

Nebude-li však Vaší stížnosti vyhověno, pak nevěšte hlavu. Platí totiž základní pravidlo, že o vině a trestu může rozhodnout pouze soud. I proto se řada již zahájených trestních stíháních chová jako určitý "rozjetý vlak", když policejní orgán a státní zástupce v případě pochybností o Vaší vině či nevinně raději nechají konečné rozhodnutí na samotném soudu a trestní řízení zpravidla protlačí až do této fáze.

Byla Vám způsobena újma trestným činem jiné osoby? Pak neváhejte s uplatněním vzniklé újmy již v rámci probíhajícího trestního řízení, neboť tento postup má řadu výhod a minimalizuje rizika, která jsou spojena s civilním soudním řízením.

Vzniklou škodu může poškozený uplatnit již v rámci trestního řízení vedeného s obviněným, který tvrzenou škodu poškozenému způsobil. V případě uplatnění této škody hovoříme o jejím uplatnění v rámci tzv.  adhézního řízení. Adhézním řízením se rozumí projednání nároku poškozeného na náhradu škody způsobené trestným činem, a to již v rámci probíhajícího trestního řízení. Jedním ze základních práv poškozeného je jeho oprávnění v rámci trestního řízení navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obviněnému povinnost vzniklou škodu v plné výši nahradit. Poškozený je povinen tento návrh učinit způsobem a ve lhůtě uvedené v zákoně č. 141/1961 Sb., trestní řád. V případě že jeho návrh nebude obsahovat potřebné náležitosti, popř. bude učiněn opožděně, pak se poškozený vystavuje riziku, že svůj nárok na náhradu vzniklé škody bude muset uplatňovat až v následném civilním řízení.

Mezi přední výhody tzv. adhézního řízení se řadí skutečnost, že poškozený nemusí při uplatnění práva na náhradu škody hradit žádný soudní poplatek. Rovněž v případě, že mu trestní soud uplatněný nárok na náhradu škody nepřizná, netíží poškozeného žádná povinnost k úhradě nákladů soudního řízení vůči soudu či samotnému škůdci. V poslední řadě může být tento způsob uplatnění vzniklé škody značně rychlejší.

Stali jste se obětí trestného činu a chcete jeho spáchání oznámit, popř. jste byli jen očitými svědky páchání trestného činu na třetí osobě? Zda k uvedenému oznámení trestného činu skutečně přistoupíte záleží ve většině případů pouze na Vás. Pozor si však dejte na případy, ve kterých jste spáchání trestného činu jinou osobou dokonce povinni oznámit. V opačném případě totiž sami pácháte trestný čin, který je označován jako tzv. neoznámení trestného činu, za který Vám hrozí trest odnětí svobody až v délce 3 let.

Přistoupíte-li k oznámení trestného činu, pak uvedené můžete učinit zpravidla prostřednictvím tzv. trestního oznámení, které může být provedeno dvěma způsoby. Prvním z nich je osobní podání trestního oznámení na příslušné stanici policejního orgánu. Toto oznámení se zpravidla činí do protokolu, kde si Vás policista vyslechne a případně doptá na související otázky. Nevýhodou tohoto způsobu může být časová náročnost, jakož i případná neochota některých policistů, kteří se již těší po službě domů.

Druhým způsobem je sepsání trestního oznámení v písemné podobě, se kterým Vám může pomoci advokát či jiná kvalifikovaná osoba. Přední výhodou je nejen předběžné odborné posouzení případu, ale i jeho řádná kvalifikace v souladu se zákonem č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. K písemnému trestnímu oznámení se zpravidla připojí veškeré listinné důkazy, aby policejní orgán neměl pochybnosti o jeho důvodnosti.

Samotným místem podání trestního oznámení může být nejen policejní orgán, ale i státní zastupitelství. Zpravidla má oznamovatel určitý zájem na výsledku trestního řízení, a proto může výslovně požádat, aby jej policejní orgán ve lhůtě do 1 měsíce vyrozuměl o učiněných opatřeních. Oznamovatel se následně tedy může dozvědět, jak bylo z trestním oznámením naloženo, resp. zda vedlo k případnému zahájení trestního stíhání s podezřelou osobou.

Závěrem již jen upozorním, že jakékoliv trestní oznámení by se mělo zakládat na pravdivých skutečnostech. Pokud by došlo k lživému obvinění jiné osoby ze spáchání trestného činu, pak se dopouštíte sami trestného činu označeného jako tzv. křivé obvinění, za který Vám hrozí trest odnětí svobody s horní hranicí až v délce 10 let.