S čím Vám mohu pomoci
V oblasti exekučního práva Vám mohu nabídnout své služby zejména v těchto záležitostech:
- odborné posouzení případu a vyhodnocení rizik soudního vymáhání pohledávky
- právní zastoupení v řízení před soudem a získání tzv. exekučního titulu
- příprava exekučního návrhu
- zajištění komunikace s exekutorem a provedení celým průběhem exekučního řízení
- návrh na zastavení či odklad exekuce
- zajištění aktuálního vyčíslení veškerých dluhů
- pomoc s prodejem nemovité věci za účelem vyplacení dluhů
Výše uvedený seznam obsahuje nejčastější záležitosti, se kterými se klienti na mě obrací. Nenašli jste svůj problém ve výše uvedeném seznamu, pak mě neváhejte kontaktovat za účelem zjištění dalších informací.
Our Working Process
1. Planning The Case
Distinctively re-engineer revolutionary meta-services and premium architectures. Intrinsically incubate intuitive opportunities
2. Evaluate Situation
Quickly aggregate B2B users and worldwide potentialities Progressively plagiarize resource.
3. File The Case To The Court
Dramatically mesh low-risk high-yield alignments before transparent e-tailers. Appropriately empower dynamic. leadership skills after business portals.
Odpovědi na nejčastější dotazy
Klienti se nejčastěji ptají na následující otázky
Exekuční řízení je zvláštní druh soudního řízení, jehož účelem je vymožení určité povinnosti (peněžité či nepeněžité), kterou dlužník nesplnil dobrovolně. Základním předpokladem pro zahájení exekučního řízení je tzv. exekuční titul. Tímto se rozumí zpravidla rozsudek soudu, elektronický platební rozkaz, rozhodčí nález či notářský zápis se svolením k vykonatelnosti.
K zahájení exekučního řízení je nutné podání tzv. exekučního návrhu. Ten musí zpravidla obsahovat veškeré nároky, které má exekutor následně vymáhat a musí k němu být připojen právě výše zmíněný exekuční titul. S bližším průběhem exekučního řízení se pak můžete seznámit na stránkách www.justice.cz.
K exekučnímu vymáhání může věřitel přistoupit až za situace, kdy má k dispozici tzv. exekuční titul. Tím se rozumí nejčastěji soudní rozhodnutí, nicméně přesný výčet exekučních titulů najdeme zejména v zákoně č. 40/2001 Sb., exekuční řád (dále jen "EŘ"), který mezi ně řadí:
a) vykonatelné rozhodnutí soudu, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek,
b) vykonatelné rozhodnutí soudu a jiného orgánu činného v trestním řízení, pokud přiznává právo nebo postihuje majetek,
c) vykonatelný rozhodčí nález,
d) notářský zápis se svolením k vykonatelnosti,
e) vykonatelné rozhodnutí a jiný exekuční titul orgánu veřejné moci,
f) jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny.
Aby však mohl být jakýkoliv exekuční titul způsobilým podkladem pro vedení exekučního řízení, pak musí splňovat určité náležitosti. Zpravidla se hovoří o jeho tzv. materiální vykonatelnosti a tzv. formální vykonatelnosti. Materiální vykonatelností se zjednodušeně řečeno rozumí, že tento obsahuje ve své výrokové části veškeré náležitosti či údaje, které dle zákona má obsahovat. Formální vykonatelností se pak rozumí, že tento exekuční titul nabyl právní moci a rovněž vykonatelnosti, tedy že vymáhaná povinnost byla povinnému závazně uložena a ten ji v určené lhůtě dobrovolně nesplnil.
V našem právní řádu je možné vymáhání nesplněné povinnosti ze strany dlužníka dvěma způsoby. Ty však vykazují určité odlišnosti a pro věřitele je tedy důležité, aby si vybral způsob pro něj vhodnější. Mezi výše zmiňované způsoby vymáhání uložené povinnosti řadíme tzv. soudní výkon rozhodnutí a tzv. exekuci.
Zásadní rozdíl mezi výše uvedenými způsoby tví v tom, že u tzv. soudního vymáhání je věřitel ve svém návrhu na výkon rozhodnutí povinen přesně specifikovat majetek dlužníka, který má být výkonem postižen a jaký způsob provedení výkonu rozhodnutí má soudní vykonavatel zvolit. Tedy věřitel musí ve svém návrhu například přesně specifikovat, že navrhuje postižení účtu dlužníka a tento účet identifikovat. Takovéto povinnosti oproti tomu neukládá věřiteli tzv. exekuce. Zde je situace mnohem jednodušší, neboť veškerou tuto "práci" provede sám exekutor a nejen že vyhledá majetek dlužníka, ale i zvolí nejvhodnější způsob provedení exekuce.
Lze tedy uzavřít, že tzv. exekuce neklade na věřitele takové nároky, jak to činí tzv. výkon rozhodnutí. Touto výhodou ale nekončíme, neboť exekuční řízení je zpravidla i rychlejší a úspěšnější ve svém výsledku.
Zahájení exekučního řízení má rovněž své účinky vůči samotnému dlužníkovi. Tím nejdůležitějším je omezení dlužníka v dispozicích s jeho majetkem.
Uvedená limitace dlužníka vyplývá přímo ze zákona č. 40/2001 Sb., exekuční řád (dále jen "EŘ"), který v této souvislosti výslovně uvádí: "Nerozhodl-li exekutor jinak, nesmí povinný po doručení vyrozumění nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné."
Uvedený účinek můžeme někdy najít také pod označením jako tzv. generální inhibitorium. Jeho smysl spočívá právě v tom, aby dlužník nemohl zmařit průběh exekučního řízení tím, že by se po jeho zahájení začal zbavovat svého majetku.