Dne 6.1.2023 nabyla své účinnosti novela provedená zákonem č. 374/2022 Sb., (dále jen „Novela“), kterou došlo ke změně občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) a zákona o ochraně spotřebitele, tedy zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoOS“). Novela známá též jako „Tlačítková novela“ přináší celou řadu změn v oblasti spotřebitelského práva, když v tomto článku se seznámíte se základními právy spotřebitele při uzavírání smluv s podnikatelem, a to právě s ohledem na změny přinášené Novelou.

Níže uvedená pravidla se tedy vztahují na ty případy, kdy je kupujícím spotřebitel, tedy osoba, která mimo rámec své podnikatelské činnosti uzavírá smlouvu s podnikatelem. Po Novele již neplatí, že lze tato pravidla aplikovat i v případech, kdy je kupujícím podnikatel, nicméně tato skutečnost není při uzavření smlouvy zřejmá (například nekupuje na „fakturu“ nebo na „IČO“). Typickým příkladem bylo, když podnikatel kupoval určité zboží pro své podnikání (např. kancelářskou židli), ale z okolností nebylo při uzavírání smlouvy zřejmé, že se tato koupě týká jeho podnikatelské činnosti. Nově se tedy na tyto případy nebudou aplikovat níže uvedená pravidla sledující ochranu kupujícího jakožto spotřebitele. V této souvislosti hovoříme o tzv. osobním zúžení pravidel o prodeji zboží v obchodě.

Novela však přináší také tzv. věcné zúžení působnosti těchto pravidel, když nově mohou být pravidla aplikována pouze při prodeji hmotné movité věci, nikoliv věci nemovité. Níže uvedené se tedy neuplatí, bude-li předmět koupě např. pozemek, bytová jednotka či rodinný dům.

Na první pohled se tak může zdát, že dochází ke snížení ochrany spotřebitele při koupi nemovitých věcí, nicméně uvedené je vyváženo doplněním nového ustanovení ve vztahu ke koupi nemovité věci, dle kterého má spotřebitel práva z vadného plnění, pokud se vada projeví ve lhůtě dvou let od převzetí nemovité věci, a současně prodávající neprokáže, že nemovitá věc v době jejího převzetí kupujícím vadu nevykazovala. Jedná se tedy o doplnění určitého pravidla o „obráceném důkazním břemenu“, dle kterého musí prodávající prokázat, objeví-li se vada nemovitosti v průběhu 2 let, že kupujícímu prodal věc bezvadnou a tato vada vznikla až později po převzetí věci. Výsledkem je tedy posílení postavení spotřebitele i ve vztahu k nemovitým věcem, neboť je zde nově stanovena lhůta 2 let, a to namísto původní lhůty 6 měsíců.

Kdy je podle zákona věc vadná?

Prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že věc:

  1. odpovídá ujednanému popisu, druhu a množství, jakož i jakosti, funkčnosti, kompatibilitě, interoperabilitě a jiným ujednaným vlastnostem,
  2. je vhodná k účelu, pro který ji kupující požaduje a s nímž prodávající souhlasil, a
  3. je dodána s ujednaným příslušenstvím a pokyny k použití, včetně návodu k montáži nebo instalaci.

Prodávající odpovídá kupujícímu, že vedle ujednaných vlastností:

  1. je věc vhodná k účelu, k němuž se věc tohoto druhu obvykle používá, i s ohledem na práva třetích osob, právní předpisy, technické normy nebo kodexy chování daného odvětví, není-li technických norem,
  2. věc množstvím, jakostí a dalšími vlastnostmi, včetně životnosti, funkčnosti, kompatibility a bezpečnosti, odpovídá obvyklým vlastnostem věcí téhož druhu, které může kupující rozumně očekávat, i s ohledem na veřejná prohlášení učiněná prodávajícím nebo jinou osobou v témže smluvním řetězci, zejména reklamou nebo označením,
  3. je věc dodána s příslušenstvím, včetně obalu, návodu k montáži a jiných pokynů k použití, které může kupující rozumně očekávat, a
  4. věc odpovídá jakostí nebo provedením vzorku nebo předloze, které prodávající kupujícímu poskytl před uzavřením smlouvy.

S ohledem na výše uvedené je tedy zřejmé, že pro posouzení případných vad kupované věci je na prvním místě nutné vycházet z ujednání prodávajícího a kupujícího. Smluvní strany si tedy mohou ujednat například specifické vlastnosti věci, množství či účel koupě.  Nebudou-li pak tyto ujednané požadavky prodávajícím splněny, bude nutné uzavřít, že došlo k poskytnutí vadného plnění a kupujícímu tak vzniknou práva z vadného plnění.

K ochraně spotřebitele pak zákon určitým způsobem supluje výše zmiňovanou dohodu smluvních stran o vlastnostech, množství, účelu koupě atd., když zavádí určité objektivní požadavky, které musí předmětná věc splňovat. Prodávající je pak povinen poskytnout takovou kvalitu a vlastnosti věci, které jsou obvyklé pro věc téhož druhu a které může kupující rozumně očekávat vzhledem k povaze věci či s ohledem na veřejná prohlášení učiněná prodávajícím či jinými osobami v témže smluvním řetězci propagující předmětnou věc např. v reklamě. Uvedené platí v případě, že si smluvní strany nesjednají kvalitu či vlastnosti přímo v kupní smlouvě. Rovněž je potřeba upozornit, že pokud má mít věc kvalitu či vlastnosti odlišné od zmiňovaných veřejných prohlášeních, pak na uvedené musí být kupující výslovně upozorněn a musí s tímto výslovně souhlasit. Výslovné upozornění znamená, že jej nelze učinit například obecným konsensem ve všeobecných podmínkách.

Důležitou změnou, kterou přináší Novela je rovněž prodloužení lhůty, ve které se předpokládá, že věc byla vadná již při převzetí věci kupujícím. To souvisí se skutečností, že prodávající odpovídá pouze za vady, které věc měla v době převzetí věci. Projeví-li se totiž vada v průběhu jednoho roku od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí, ledaže to povaha věci nebo vady vylučuje. Dle uvedeného obecně platí, že v takovém případě se předpokládá, že věc byla vadná již při převzetí a prodávající musí prokázat, že tomu tak nebylo (např. že vadu způsobil kupující, třetí osoba či jiná vnější příčina). Nebude-li prodávající schopen uvedené prokázat, pak samozřejmě bude kupující úspěšný se svými nároky vyplývajícími z práv z vadného plnění. V poslední řadě jen doplním, že předchozí právní úprava hovořila pouze o lhůtě v délce 6 měsíců, když její prodloužení na dobu 1 roku tak opět sleduje zvýšení ochrany spotřebitele.

K ujednání, kterým se kupující vzdá práva z vady věci nebo kterým se takové právo omezí nebo vyloučí, se nepřihlíží. Uvedené vyplývá z obecného zákazu, dle kterého se nepřihlíží k jakýmkoliv ujednáním, které se v neprospěch spotřebitele odchylují od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele. Spotřebitel by se tak měl v případě jakéhokoliv sporu s prodávajícím zaměřit na znění zákona a práva tam garantovaná, neboť od těchto práv se v neprospěch spotřebitele nelze odchýlit, byť se v praxi běžně stává, že podnikatel má ve svých všeobecných podmínkách či jiné smluvní dokumentaci ujednání, která spotřebitelova práva neoprávněně zkracují.

Další podstatnou novinkou je odpovědnost prodávajícího za vady způsobené nesprávnou montáží nebo instalací. Prodávající odpovídá kupujícímu také za vadu způsobenou nesprávnou montáží nebo instalací, která byla podle smlouvy provedena prodávajícím nebo na jeho odpovědnost. To platí i v případě, že byla montáž nebo instalace provedena kupujícím a vada nastala v důsledku nedostatku v návodu, který k ní poskytl prodávající. Rovněž v tomto pravidle lze spatřovat výraznou ochranu kupujícího jako spotřebitele, který má práva z vadného plnění rovněž v případě vady vzniklé v důsledku montáže či instalace provedené z jeho strany, pokud se ukáže nedostatek přiloženého návodu spočívající v jeho neúplnosti či nejasnosti. Nebude-li však k věci přiložen návod žádný a vznikla-li by vada v důsledku instalaci či montáži věci provedené ze strany kupujícího, pak by taková vada neměla být kupujícímu kompenzována, neboť samotné nedodání návodu je považováno za vadné plnění ze strany prodávajícího, a proto by měl kupující v prvé řadě uplatňovat práva z vad v důsledku nedodání potřebného návodu a nikoliv se ihned bez případného návodu pustit do montáže věci.

Jaká je délka záruční doby?

Kupující je oprávněn vytknout vadu věci, která se projeví ve lhůtě 2 let od převzetí samotné věci. Většina veřejnosti chápe tuto lhůtu jako tzv. záruční dobu, a proto bude takto v tomto článku i dále označována.

V souvislosti s výše uvedeným je však třeba vyvrátit obecnou mylnou domněnku spotřebitelů, že v případě jakékoliv vady věci či jiného jejího poškození mohou uplatňovat práva z vadného plnění, neboť jim je přiznána tzv. zákonná záruka po dobu 2 let. Tak tomu však není a prodávající odpovídá pouze za vady, které existovaly v době převzetí věci kupujícím a které se případně projevily ve lhůtě 2 let od převzetí věci. Spotřebitelům tak není poskytována žádná zákonná záruka, neboť poskytnutí záruky spočívá obecně v tom, že věc bude způsobilá k užívání či si podrží určité vlastnosti, a to po prodávajícím garantovanou dobu. Naproti tomu podstata práv z vad spočívá v tom, že věc byla vadná již v době jejího převzetí kupujícím.

Výše uvedené se může zdát složitě, a proto je vhodné si vše vysvětlit na konkrétním případě. Představme si situaci, kdy si kupující koupí nové boty. Po několika měsících jejich užívání se však začne odlepovat podrážka boty, popř. se projeví jiná vada. Aby vznikla kupujícímu práva z vadného plnění, pak musí vada body (například špatné slepení či šití body) existovat již v době jejich převzetí kupujícím. Pokud by tedy prodávající prokázal, že vada byla způsobena například nadměrným užíváním věci, pak kupujícímu žádná práva z vadného plnění přiznána nebudou. Odlišně by tomu bylo v případě poskytnuté záruky, kdy prodávající garantuje, že si boty podrží po určitou domu své vlastnosti.

Na co se záruka nevztahuje?

Záruka se nevztahuje na situaci, kdy byla vada způsobena samotným kupujícím. Tím však není dotčeno již výše uvedené pravidlo, dle kterého prodávající odpovídá za vady věci vzniklé montáží či instalací věci provedené samotným kupujícím, pokud vada nastala v důsledku nedostatku v návodu.

Obdobně jsou vyloučena rovněž práva z vadného plnění v případě, kdy byla vada způsobena třetí osobou (vyjma prodávajícího při převzetí věci kupujícím) či vnější událostí. Pokud tedy bude věc kupujícímu poškozena třetí osobou, pak se jedná již o samostatný právní vztah vzniklý mezi kupujícím jakožto vlastníkem věci a škůdcem, který je povinen k náhradě vzniklé škody způsobem a za podmínek stanovených zákonem.

Kupující rovněž nemůže uplatňovat práva z vadného plnění za běžné opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním. Uvedené vyplývá mimo jiné i ze skutečnosti, že prodávající odpovídá pouze za vady věci, které existovaly v době převzetí věci kupujícím.

V poslední řadě zákon vylučuje práva z vadného plnění rovněž v případě koupě použité věci, a to za opotřebení odpovídající míře jejího předchozího používání. Uzavře-li tedy kupující kupní smlouvu například k použitému mobilnímu telefonu, na kterém je naprasklý obrazovka, nemůže následně u prodávajícího uplatňovat práva z vad právě pro uvedenou vadu spočívající v naprasklé obrazovce. Naopak projeví-li se na mobilním telefonu jiná vada jako například samovolné vypínání mobilního telefonu, pak ve vztahu k této vadě kupujícímu práva z vadného plnění náleží, a to i přes skutečnost, že kupoval použitou věc.

V souvislosti s výše uvedeným prodejem použitých věcí však upozorním na povinnost prodávajícího spočívající ve zvláštním upozornění kupujícího, že se jedná o použitou věc a nemá tedy obvyklé vlastnosti, které by mohl kupující za běžných okolností očekávat.

Lze poskytnutou záruku nějakým způsobem omezit nebo podmínit?

Nelze. K takovému smluvnímu ujednání se nepřihlíží.

Jak již bylo uvedeno výše, prodávají nesmí záruční dobu nijak zkrátit, jakož ji ani omezit či jinak podmínit, a to ani dohodou s kupujícím. Uvedené rovněž vyplývá z obecného zákazu, dle kterého se nepřihlíží k jakýmkoliv ujednáním, které se v neprospěch spotřebitele odchylují od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele.

Výše jsme si vysvětlili, ve kterých případech můžeme uzavřít, že věc je skutečně vadná a rovněž v jaké lhůtě můžeme věc reklamovat a svá práva z vadného plnění u prodávajícího uplatnit. Jak ale probíhá samotná reklamace, jakým způsobem má být vyřízena a jak se bránit proti jejímu zamítnutí? To vše se dozvíte v dalším z mých příspěvků.

Has The Military Already Been Playing In Metaverse?

Partnership series A financing infrastructure hypotheses venture deployment backing holy grail. Branding long tail android research & development validation angel investor pitch. Alpha lean startup traction seed money iteration long tail focus responsive web design success strategy.

Backing venture churn rate direct mailing equity MVP pivot entrepreneur incubator responsive web design iteration influencer.

Technology

  1. First mover advantage termsheet partnership channels startup research
  2. Development seed round deployment validation
  3. Monetization pivot angel investor hypotheses backing
“ If a metaverse is simply a series of interconnected virtual worlds, you could argue that there’s been very kind of clunky metaverses in the military since the 90s ”by Helen Smith

Buyer technology interaction design partnership business-to-business learning curve infographic vesting period angel investor mass market rockstar ecosystem twitter growth hacking. Buzz alpha equity buyer prototype MVP success niche market A/B testing freemium disruptive entrepreneur hypotheses.

Series A financing growth hacking first mover advantage

Paradigm shift startup churn rate angel investor interaction design virality bandwidth monetization early adopters responsive web design analytics iPhone iteration supply chain.

Blog Image
Blog Image

Monetization pivot angel investor hypotheses backing ramen hackathon influencer. Incubator monetization research & development termsheet burn rate. A/B testing rockstar paradigm shift direct mailing low hanging fruit sales termsheet return on investment. Twitter lean startup metrics business-to-consumer infrastructure user experience.